Vyrazit z Indie na legendární motorce Royal Enfield a dojet až do Brna jsem chtěl popré v roce 2000, kdy mi o svém zážitku vyprávěli dva kamarádi z Brna. Ti cestu na enfieldech uskutečnili v roce 1996. Jejich vyprávění bylo moc zajímavé. Tenkrát jsem neměl čas ani peníze takovou cestu uskutečnit. Když jsem v roce 2007 cestoval 2 měsíce po Indii a viděl ty stovky ba tisíce krásných Enfieldů na každém rohu, bylo rozhodnuto. Myšlenka se natrvalo usadila v mé mysli a já jen čekal na správnou konstelaci hvězd.

Trvalo pár let, než jsem sehnal někoho, kdo by do toho šel se mnou. Na kurzu paraglidingu jsem potkal Martina, studenta z Brna, se kterým jsme si o možnostech cesty povídali. Martina nápad natolik zaujal, že si pořídil první motorku Suzuki 500 a žačal trénovat jízdu v jedné stopě. Na jaře 2012 jsme začali cestu plánovat.

 

Plán cesty

Plánování cesty bylo dost komplikované, protože nás od záměru všichni zrazovali. Kolegové jedné stopy na fóru Motorkáři.cz nás označovali za snílky a tvrdili, že bez Carnetu de Passage se nám cesta nemůže vydařit. To nám dodalo ještě více sil a energie. Na internetu jsme stáhli veškerá data od jiných cestovatelů, kteří alespoň projeli Pákistánem a Íránem na motorce - dvěma zeměmi, které nám dělali skutečné starosti. Vybaveni potřebnými dokumenty a velkou hromadou odvahy, jsme nakonec 1. června 2012 vyrazili.

  • sehnat víza do Indie a Pákistánu
  • odletět do Dílí a zjistit, kde koupíme motorky
  • nakoupit náhradní díly na celou cestu
  • na hranicích s Pákistánem vyřídit "Temporary Import Licence" náhrada za Carnet de Passage
  • v Quettě obstarat chybějící vízum do Íránu
  • na hranicích Pákistán / Írán vyřídit povinné ručení pro motorky
  • dostat se do Turecka a máme vyhráno
  • bezpečně projet celým Balkánem až do České republiky

 

Hynek Obořil (1976)

Hynek je vášnivý cestovatel a motorkář už od dětství. V 15ti letech osedlal Jawu 21, na které hltal první kilometry bláznivou rychlístí až 52 km/hod. Pak přišla Jawa 250, Jawa 350 a první výlety do zahraničí. Nejprve čundry na Slovensku, poté do celé Evropy. Z Jawy 350 si Hynek v roce 2000 postavil choppera a začal objíždět první moto srazy. Za dva roky "tříapůlu" opět přestavěl do stylu veterána, který budil značný obdiv. "Na křižovatkách v Brně mě zastavovali lidé a ptali se, co je to za motorku. Nejčastěji si ji pletli s Ogarem." Byla to krásná stavba, která mě hodně naučila. Seznámil jsem se s jednoduchým dvoutaktním motorem a uměl na ní opravit každou závadu.

 

 

Po dvoutaktech přišla první "rýže" Honda Hornet 600, se kterou jsem se vydával na delší cesty po okolních státech až do Chorvatska. I přes krátké opojení rychlých mašin zůstala v Hynkovi láska k veteránům a starým mašinám.

 

Martin Kolář (1989)

Martinovi se na motorkách líbí způsob cestování, který evokuje volnost a svobodu. Historické motorky ho odjakživa oslovovaly, a protože je Enfield kus Britského klasického dědictví, byla to pro něj jasná volba. Martin studoval v Anglii, a dělá výzkum na VUT v Brně v oboru Strojového Učení. Mezi jeho záliby patří cestování, someliérství, a paragliding.