Teprve teď když jsem strávil první dva týdny na Sumatře můžu říci, že je to opravdu krásný kus země. Nádherná džungle, spousta zvířat, vodopády, sopky a orangutáni. Dlouho jsem se vám neozval. Internet je tu funkční jen zřídka a když funguje, tak je opravdu pomalý.

Nejhorší je tu ale cestování. Autobusy jsou malinké a pomalé. Během cesty si připadám jako čerstvě naložená sardinka. Navíc to vypadá, že 99 % mužů v Indonésii jsou těžcí kuřáci a kouří naprosto všude a bez přestání, a to i v připadě, že vedle kuřáka v autobuse sedí maminka s miminem na klíně. Mám tolik zážitků, že ani nevím kde začít.

 

Nejprve jsem se podíval do národního parku Bukit Lawang kde je centrum záchranu orangutanů. Místní ochranáři zde přikrmují 2x denně polo-divoké orangutany a řeknu vám, že vidět taková zvířata ze vzdálenosti 2 metry, je skutečně zážitek. Dva dny jsem strávil v místní džungli a viděl spoustu divoké zvěře: Lemury, Gibbony, Orangutany, prostě spoustu opic, opět Varany komodské a spoustu krásných ptáků a motýlů, želvy. Džungle v noci byla znovu velkým jevištěm plným strašidelných zvuků.

 

 

 

Další zastávka na mé cestě Sumatrou byl ostov Samosir oblopen jezerem Toba, což je největší jezero v Ásii, hluboké 450 m. O jezeře Toba se dočtete více v samostatném článku Oáza klidu a pohody - jezero Toba.

 

Poté jsem vylezl na sopku Sibayak u města Berastagi. To bylo něco. Sopka je aktivni, takže mohla kdykoliv vybouchnout. Na mnoha místech ze země srčely sirnaté plyny a celé misto dost nechutně páchlo sírou. Po celodenním sestupu jsem se zregeneroval v lázních s horkými přírodními prameny s regenerující vodou ze sopky.

 

 

A kde jsem teď? Válím se na plážích na ostrově Lombok, nedaleko Bali. Ale o tom až příště.