Jsem na severu Bali v nenápadné vesničce Tulamben. Není tu vůbec nic zajímavého, dokonce ani internet tu není. K tomu, abyste pochopili, proč sem vůbec někdo jezdí, se musíte potopit pod hladinu moře.

V hloubce 26 metrů tu leží potopená americká loď USAT Liberty.

 

Liberty je středně velká nákladní loď, která během 2. světové války zásobovala frontu. V roce 1942 ji japonská ponorka I-166 zasáhla torpédem a Liberty byla odsouzena k zániku. Zásah ale nebyl fatální a kapitánovi se podařilo s lodí zaparkovat na pláži ve vesnici Tulamben. K obětem na životech nedošlo a posádce se dokonce podařilo vyložit všechen cenný náklad. Takto loď zůstala na pláži trčet až do roku 1963, kdy se ozvala blízká spící sopka Agung. Sopka způsobila zemětřesení, které Liberty převrátilo na bok a loď se pomalu sesunula až do hloubky 26 m, kde leží dodnes.

 

Poprvé jsem se k vraku potopil hned z rána a musím se přiznat, že to byl zážitek. Pomalu plavu modrou hlubinou, nikde nic, sem tam nějaká ta rybka. Najednou se přede mnou objevují obrysy, které nepatří žádnému přírodnímu útvaru. Obrysy se pomalu stávají více zřetelnými a v několika sekundách se přede mnou objevuje obrovská potopená loď. Takový vrak dává potápění úplně nové rozměry. Loď se stává příbytkem pro mnoho živočichů, nemluvě o korálech, které loď úplně obrůstají. Pomalu se dostávám ke kormidlu a vidím, kam dostala Liberty zásah. Plavu dál k přídi, kde položené stožáry dávají znát, jak kdysi loď vypadala. Absolutně nadšený se na souši vyptávám domorodců na všechny detaily ohledně zkázy tohoto kolosu a ihned poté padá rozhodnutí navštívit vrak ještě jednou ve stejný den. Tentokrát ale v noci!

 

Moře má v noci podobné atributy jako džungle. Spousta živočichů ožije, jiní zase usnou. Ti kteří se během dne schovávali ve svých skrýších, nyní vyrážejí lovit. Bude to pro mě první noční ponor. Mé nadšení se mísí s pocity strachu a s velkým respektem vůči moři. Odbíjí 19. hodina a já spolu s mým holandským instruktorem Theodorem zapínáme podvodní svítilny. Noční potápění je opět naprosto nový zážitek. Vidíš jen tam, kam si posvítíš, všude kolem jen černá voda... Navštívit v takových podmínkách potopený vrak je velice vzrušující ale i nebezpečné.

 

Proplouvání děravými úseky lodi musí být sebevědomé a bez chyb, jinak se potápěč může dostat do života nebezpečných potíží. Noční život pod vodou nezklamal. Viděl jsem spousty rybek lovit. Rejnok, co se ve dne lenošně válel na dně, se teď nezastavil a trpělivě hledal potravu. Některé ryby využily našeho světla a ulovily svou kořist přímo před našima očima. Poprvé jsem spatřil fosforeskující plankton, který zazáří když rozčeříte vodu. Zážitků bylo mnoho.

 

Po 4 dnech potápění v Tulambenu jsem si zvedl svou potápěčskou kvalifikaci na PADI Advanced Open Water Diver. Můžu se teď potápět až do hloubky 40 m. Od potápění si teď dám asi měsíc oddech, než se dostanu do Austrálie, kde náležitě prozkoumám jednu z nejkrásnějších potápěčských lokalit světa: Velký bariérový útes.