Další zážitek, o který se s vámi podělím, je z výšlapu v národním parku Tongariro na severním ostrově Nového Zélandu. Tento výšlap je hodnocen jako nejkrásnější jednodenní túra Nového Zélandu. Je to jediná oblast na Novém Zélandu, která se pyšní dvojitým statutem ochrany UNESCO. Národní park Tongariro je totiž skutečným skvostem. Na poměrně malém území najdeme termální prameny, různobarevná kráterová jezera, desítky vodopádů či jedinou novozélandskou poušť.

 

 

Túra je dlouhá jen 18 km a normálně se zvládá za 8 hodin. To se mi zdálo příliš krátké, tak jsem si výšlap zpestřil výstupem na nejvyšší sopku v okolí. Jedná se o sopku Ngauruhoe, 2.287 m vysokou. Mimichodem, tato sopka si ve filmu Pán prstenů zahrála horu zániku (Mount Doom).

 

Samotný výšlap byl dost náročný. Bylo to dost vysoko a stěny byly strmé. Navíc byl povrch tvořen sopečným štěrkem, který je ostrý a stále se sype. Když jsem udělal 3 kroky vzhůru, tak jsem se o jeden krok sesunul dolů, jak se to stále sypalo. Když jsem se totálně propocen a unaven vyšplhal nahoru a podíval se kolem, tak mě uz nic nebolelo a hlasitě jsem se zasmál. Scenérie kolem byla prostě nádherná.

 

Kolem byly krásné hory, sopečná i sladkovodní jezera, řeka a další sopky. Po 15ti minutách rozjímaní jsem si uvědomil, že se nějak musím dostat dolů. Jediné co jsem vymyslel bylo sjíždět to na patách dolů, podobně jako na snowboardu. Byla to sranda a bylo to rychlé. Výstup nahoru mi trval skoro 2 hodiny, dole jsem byl za 17 minut. Pak už jsem se zařadil na vyšlapanou cestičku a vychutnával si ostatní krásy treku Tongariro.

 

Sopečá jezera, která můžete vidět na fotkách jsou vysoce koncentrovaná sírou a nedá se v nich koupat. Síra je cítit na kilometry. Ty barvy ale byly nádherné.