Jeden den v sedle Hynkova Enfieldu

Je 6:00 ráno, vstávám a balím si věci na cestu. Dneska bych chtěl ujet aspoň 700 km směrem na západ. Jsem ve městě Agri / Karakose, prvním městečku za íránskými hranicemi, které jsem konečně projel bez jakýchkoliv problémů s papírováním. Jedinou překážkou byl íránský celní úředník, který chtěl 50 USD do kapsy. Nedal jsem mu je a po krátké výměně názorů přeběhl na tureckou stranu, kam celník nemohl.

První turecké kilometry

První turecké kilometry jsou poněkud mokré, a pravděpodobně mě čeká daleko více vody, než bych si přál. Hned za íránskými hranicemi se spustily přívaly vody z nádherně vyvinutého Cumulonimbu, a na obloze nechyběla obrovská duha. Zcéna jako z pohádky.

Z časových důvodů se musíme rozdělit

Jsme v Turecku a věříme, že žádné další nepříjemné papírování nás už nečeká. Stejně věříme, že vše nebezpečné máme již za sebou a nyní potřebujeme jen spolehlivé a rychlé stroje na cestu domů.

Návštěva historického města Isfahán

Městu Isfahán dominuje centrální náměstí Nakš-e džahán, které je zapsané na seznamu UNESCO. Místní mu říkají také Imámovo náměstí. Na jedné straně náměstí je slavná Šáhova mešita a mešita šejcha Loftolláha, kterou ale zrovna opravovali - je na ní vidět lešení. Jeden den tu odpočineme, ale pak už pojedeme rovnou na turecké hranice.

První dojmy z Íránu

Krajina na jiho-východě Íránu (Balučistán) je jen poušť. Čím více se pohybujeme na severo-západ, tak se krajina mění na zelenější a kopcovitější. Na západě už jsou vidět zarostlá zelená políčka, na kterých pracují zemědělci.