Porucha motoru - kovová špona ve spalovací komoře

Jedeme s Martinem do Isfahánu a těšíme se na první íránské památky. Motorky šlapou jako švýcarské hodinky a cesta pěkně odsýpá. Na tachometru 70 km/hod., no prostě jízda jak má být. Najednou rána jako z děla. Buch, buch, rychle chytám spojku a slyším jak se něco ještě párkrát potkalo s pístem ve válci. Motor se zastavil a já měl v tu chvíli pocit, jakoby motor zemřel.

Čtyřdenní bitva na íránské hranici

Překročení hranic do Íránu bylo bezproblémové. Víza byla v pořádku, takže hurá za celníkem k závoře, která dělí naše motorky od Íránu. Celníkovi se nelíbí, že nemáme Carnet a posílá nás do hlavní budovy celnice, kde si máme vyřídit vše potřebné. Víme, že budeme potřebovat pojištění, které v Zahedánu (nejbližší íránské město od hranic) poskytuje pojišťovna Dana Insurance. Nakonec bylo všechno HONDĚ jinak!

Internet v Íránu je nepoužitelný

Internetové připojení v Íránu je nepoužitelné, proto ty časové prodlevy. Včera jsme jeli 650 km až do Tabrizu (severní Írán) a zítra přejdeme hranice do Turecka. Doufám, že papírování se nebude nijak blížit tomu, co jsme zažili s Íránci v Taftanu. O tom bude samostatný článek.

Jsme v Íránu a vyřizujeme papíry (povinné ručení)

Jsme v Zahedánu, prvním městě za íránskými hranicemi s Pákistánem. Motorky ale zůstaly na hranicích, dokud jim nevyřídíme povinné ručení v Zahedánu. Snad se to podaří v sobotu. Bohužel je to další zpoždění, kvůli kterému budeme muset vynechat některé historické pámatky v Íránu.

Společně s kilometry hltáme i pouštní písek na cestě z Kvéty do Taftanu

Cestu z Kvéty na hranice s Íránem máme rozdělenou na dva dny. Jde pouze o 650 km, ale cesta je na některých místech tak špatná, že se nedá nazvat silnicí.