MAKEDONIE: S padákem na Balkán

Friday, 15 July 2011 10:37

I am working on this translation right now. Come again soon!

O výlet do Makedonie 2011 byl mezi brněnskými lítači velký zájem. Jedenáct účastníků zájezdu vyrazilo ve třech autech směr Skopje, ale už na maďarsko-srbských hranicích nás zastavila závada - Mirkovi prasknul v motoru řemen. Mondeo se ale problému nezaleklo a dorazilo bez řemenu až do hlavního města Bělehradu, kde proběhla rychlá výměna a my tak mohli pokračovat v cestě do prosluněné Makedonie.

Náš itinerář byl jednoduchý: Skopje, Kruševo, Ohrid, Albánie a na zpáteční cestě polétání v srbské Niši. Makedonie nás přivítala sladkými melouny za kačku, výbornou plieskavicí a dalšími pokrmy všeho druhu. Ty jsme zapíjeli místnímí víny, mezi kterými jsme si brzy našly svoje favority. Domorodci měli plné ruce práce se sklizní obilí a tabáku, takže nám nevěnovali zbytečnou pozornost.

Létání v Kruševu i nad Ohridem

První deštivé dny jsme zkrátili návštěvou přehrady Matka, zaseknutou do skalnaté soutěsky nedaleko Skopje. Další dny už byly letové, takže jsme vyrazili na známý terén Kruševo. Se západním větrem se nám nedařilo využít potenciál kopce, ale přesto jsme polétali a namísto přeletů do Bitoly si z výšky prohlédli okolí Kruševa. Další den jsme roztáhli svá křídla nad Ohridským jezerem a kochali se při večerním svahování nad nejhlubším jezerem Balkánu. Tak pěkné a klidné polétání bych mohl zažívat častěji.

Letos poprvé do Albánie

Návštěva Albánie byla krátká ale intenzívní. Hned v prvním městě za hranicemi jsme podvozky našich vozů podrobili těžké zkoušce na cestách bez asfaltu, plné obrovských děr a výmolů. Nemohli jsme si nevšimnout stovek vojenských bunkrů, které jsou pomalu rozebírány, aby již nehyzdily okolní přirodu. Pohodoví Albánci se projížděli na oslech, prodávali ryby a nabízeli ruční mytí aut na balkánský způsob.

Po návštěve Albánie jsme se znovu vrátili na letový terén Kruševo, kde bylo stále letové počasí. V brutálních vedrech bylo obtížné nastoupat do větší výšky, kde byly stoupáky silnější. Souboj s přehřátou termikou jsme často prohrávali. Nebýt Mirka, který jednoduše odstartoval, nastoupal a odletěl, bychom udělali českým pilotním schopnostem ostudu. Mirek si polítal i v rovinách a v pozdních večerních hodinách točil i měsíční termiku - jinak jsme si jeho výkony nedovedli vysvětlit :)

Cestou zpátky jsme přespali v srbské Niši, kde se létá hned nad městem. Nefoukalo skoro nic, a bylo kolem 32 stupňů ve stínu. V takovém vedru jsme zvolili koupání v jezeře na úkor létání. Tento výlet byla naše již druhá návštěva Makedonie. Přiznávám se, že takovou dálku autem už po třetí asi nepojedeme ...